Trend single

Pokud si dva lidé ve vztahu nerozumí, většinou to skončí rozchodem. Mnoho lidí, především pak ale žen, si neumí nový pocit svobody užít a spíše se trápí ve své samotě. Ve společnosti máme téměř denně na očích milenecké či manželské páry a od každého člověka se tak téměř automaticky očekává, že i on se brzy dá s někým dohromady. Proč jsme ale v mezidobí, kdy jsme single, většinou nešťastní? Věršinou se na singl lidi ostatní dívají divně a neopomenou mít poznámku "kdy už si konečně někoho najdeš"?

 

Jsou chvíle, kdy se člověk musí naučit být sám sebou. Naučit se být spokojen sám se sebou a nesnažit se za každou cenu ohromit druhé pohlaví jen proto, aby nemusel být sám. Tváří v tvář nové skutečnosti a novému začátku ale spousta lidí podléhá společenským „předpisům” či naléhání ze strany přátel a příbuzných. Bohužel takové pokusy často selhávají. Občas je ale důležité uvědomit si, že být single, není věc, za kterou by se měl člověk stydět. Naopak. Skýtá i mnoho výhod, které může zadaný člověk jen závidět.

 

 

Vytěžte ze single života maximum

Většinou se totiž stejně jedná jen o přechodný čas. A tak je potřeba si ho pořádně užít. Můžete si dělat, co se vám chce. Jíst co máte rádi, aniž byste museli slevovat ze svých požadavků či potřeb kvůli někomu druhému. Možná dostanete v deset večer chuť na smažený řízek nebo si otevřete čokoládu a víno na terase a budete koukat na hvězdy. Neexistuje nic, čeho by se člověk, když je zrovna sám, měl nebo snad musel vzdát. Může si naopak dopřávat svá hříšná pokušení a být sám sebou, aniž by některé části svého potěšení musel omezovat.

Další důležitou věcí je, že není nikdo, kdo by po vás chtěl ve vašem single životě vysvětlení, či dokonce omluvu, proč děláte věci tak, jak se vám líbí, a ne podle představ druhých. Je to osvobozující.

Buďte chvíli sami sebou, bez společnosti, otázek, ultimát a výčitek - proč, jestli a ale.

Vina je velmi důležitou emocí našeho života. Většinou se ale točí okolo lidských vztahů. Člověk se může cítit vinen, pokud nemá na druhého tolik času, kolik by chtěl, nebo pokud mu nedokáže dát tolik, co se od něj očekává. Člověk je vinen, pokud nestihne dát nádobí do myčky či pověsit vlhké prádlo z pračky. Pak nastává obvyklý kolotoč kompromisů, omluv a ospravedlňování se. Máme totiž strach ze ztráty.

I lidé, kteří nejsou ve vztahu, cítí vinu, mají tendenci obviňovat se ze sobeckosti, místo toho aby užívali pocitu radosti a bezprizornosti. To je špatně. Do jisté míry totiž egoismus k životu bez partnera patří.

Žárlivost je ve vztahu často velmi nebezpečnou a rizikovou vlastností. Může přijít z obou stran a nezáleží na tom, zda k ní člověk poskytne příležitost, nebo ne. Ne vždy totiž musí být opodstatněná. Ve chvíli, kdy se člověk po rozchodu ocitne sám, žárlivost a nejistota, která byla při každém odchodu do společnosti na jednom či druhém patrná, najednou padá na vedlejší kolej. Už to nikoho nezajímá, což je pro oba partnery velmi osvobozující pocit. Nejdůležitější osobou je totiž v daný moment jen člověk sám. Schopnost žít je náhle na dosah ruky a dává tak možnost dát sbohem sžíravému pocitu žárlivosti.

Být single je ideální čas pro oprášení svých starých přátelství. Jít ven s přáteli, se kterými jste se dlouho neviděli, nebo naopak nebát se odvázat a odcházet domů dlouho po půlnoci. Vypovídat se ze svých pocitů za poslední měsíce, sdílet radosti i strasti právě nabyté svobody. V mnoha ohledech jsou totiž přátelé důležitější než partneři. Jsou s námi, i když vztahy prochází krizí, jsou neúnavní, když s nimi řešíte jeden problém stále dokola. Jsou zkrátka nenahraditelní a nepostradatelní.

Spousta lidí má tendence ztrácet se a opět se objevovat ve svých protějšcích. Bohužel pak zapomínají na své já, na své nitro. Přání i koníčky druhého se stávají koníčky společnými a logicky se pak po rozchodu stává, že člověk najednou „neví, čí je“. Rozchod dokáže člověku otevřít oči a nastavit zrcadlo dané situace. Člověk se s ní musí naučit sžít, objevit v sobě to, co ho baví, své vnitřní já a začít opět rozvíjet svou ztracenou či zapomenutou osobnost.

 

Skvělá doba pro plnění snů a přání

 
Najednou neexistuje výmluva, proč by to nešlo, vše je na dosah ruky.

S nenaplněnými sny ale souvisí i finanční nezávislost. Člověk může utrácet své peníze, jak se mu zrovna zamane pokud mu to jeho rozpočet dovolí.

Posledním bodem je pak i emocionální nezávislost. Pocit, že se nerozbuší srd

 

 

Sám si žehlím, sám si peru…

Lidé tak dlouho vybírají, až si nevyberou. „Výběrem partnera dnes lidé často stráví více času než ve vztahu samotném. Mnohdy se navíc stane, že brzy nejsou spokojeni a koloběh se opakuje,“ potvrzuje.

„Čím více komunikujeme, tím více jsme sami,“ napsali ve své uznávané knize Karaoke kapitalismu, shrnující proměny moderní civilizace, švédští ekonomičtí filozofové Kjell Nordström a Jonas Ridderstrale.

Právě ve skandinávských zemích, které bývají považovány za tradiční vzor sociálně a ekonomicky vyspělých států, dosahují jednočlenné domácnosti až 40procentního podílu. V USA tvoří sólisté polovinu společnosti.

„Single domácnosti začínají stále více charakterizovat západní civilizaci. V tomto směru nejsme žádnou výjimkou, podobný trend se projevuje celosvětově,“ shrnuje Horáková.

Sólisté často namítají, že manželství většinou stejně nevydrží ani do doby, než děti vyrostou, že se manželé brzy odcizí, že jsou spolu na papíře jen kvůli majetku a že na to děti stejně doplácejí, tak proč se zavazovat.

ce vždy, když přijde textová zpráva. Single člověk nemusí nikomu vysvětlovat, proč se zrovna necítí šťastný nebo proč má jen tak z nenadání skvělou náladu, nikdo ho nebude podezírat, že asi není něco v pořádku. Může svými náladami hýřit, jak jen se mu zachce, a to bez pocitu viny a sebezapírání. Pokud jste single, neváhejte prožívat každou emoci, která ve vás vězí.  

 

Žít single není o promiskuitě ani o vědomém celibátu

Lidé, kteří žijí sami nejsou jiní, než ostatní. Prostě jen žijí sami. Mohou být společenští, zábavní, mohou se vzájemně navštěvovat a cestovat. Normálně pracují, sportují, baví se. Jediné v čem jsou zásadně jiní je to, že žijí sami a když to trvá moc dlouho, pak se ani moc o změnu už nesnaží. V oblasti sexuálního života mají samozřejmě mnohem menší příležitost k sexu, než lidé, kteří žijí v páru nebo v manželství. Proto lidé žijící single využívají jiných příležitostí k naplnění svých sexuálních potřeb.

Tím, že lidé žijí sami se nijak neomezuje možnost jejich plnohodnotného sexuálního života. Z tohoto pohledu mohou žít jak bez sexu, tedy dodržovat vědomí celibát, tak mohou udržovat milostné vztahy, provozovat nevázaný sex nebo využívat různé placené sexuální služby.

Lidé žijící v partnerských vztazích, které předpokládají věrnost, si mnohdy myslí, že život nezadaného, svobodného člověka může být po sexuální stránce naprosto úžasný. Je to však jen představa, která nemá reálný podklad. Vždy záleží na osobnosti člověka, jak se svým sexuálním životem bude zacházet. Oproti stabilním sexuálním vztahům v partnerství nebo manželství mají lidé žijící single sice možnost žít podle vlastních představ, nemusí však k tomu mít příležitost, případně je to mnohdy ani neláká. Určitě bude existovat dost lidí této skupiny, kteří si budou sex nezávazně "užívat". Má to však svá rizika a většinou takovýto život ani zdaleka nebývá naplněn splněním představ a tužeb.

 

Proč lidé zůstávají single?

Ne vždy je však rozhodnutí žít život bez partnera nebo partnerky závislé pouze na pouze snaze partnera hledat nebo nehledat. Důvodů pro život single je mnohem víc a některé z nich jsou hodny zvláštního zřetele. Většina se týká žen i mužů. Těch důvodů je vlastně docela hodně. Mezi ty nejčastěji uváděné patří:

  • Touha nezávazně si užívat.
  • Touha žít s jedním mužem nebo ženou, ale jen bez závazků.
  • Časté střídání milenců a milenek nebo vícenásobné sexuální vztahy.
  • Strach ze vztahu.
  • Obava ze zevšednění vztahu.
  • Strach z rodiny, dětí, povinnosti.
  • Přehnaná touha po soběstačnosti.
  • Nedostatek příležitosti.
  • Dlouhodobý vztah jako single milenka ženatého muže nebo single milenec vdané ženy.
  • Zklamání z předcházejícího vztahu.
  • Asexualita.
  • Skrývaná sexuální orientace na stejné pohlaví,
  • Ztráta dlouhodobého životního partnera.
  • Nenalezení vyhovujícího životního partnera.
  • a další ...

 

Nic není ztracené

Single život většinu lidi až tak moc nebaví a někteří by ho rádi  změnili. Mnohdy jsou ale unaveni neustálým hledáním partnera a zklamáními při schůzkách a setkáních. Mají často pocit že se skoro nabízejí a na druhou stranu mají pochybnosti o tom, zda je to rozumné. Nastává u nich únava z hledání partnera a ta pak vede k tomu, že se jim už nechce neustále podstupovat nová setkání, aby zjistili, že si navzájem nevyhovují... Také si uvědomují, že nechtějí za každou cenu slevovat ze svých nároků. Mají pocit, že jsou ve svých nárocích až na svém dně a přesto nikdo nevyhovuje alespoň těm minimálním požadavkům. Nakonec usoudí, že neustále se nabízet nemají zapotřebí. Je potřeba takovýmto depresím nepodlehnout, cestovat, sportovat, bavit se, chvíli si odpočinout. Stále je velká šance, že můžete potkat někoho, kdo vám bude vyhovovat a váš život zásadně změní.